Brexit a já

Plně respektuji svobodné a demokratické rozhodnutí Britů, ale zároveň je dnešek velmi smutným den pro Evropu a ve finále možná i pro Spojené království, které je z celé Evropy mému srdci nejbližší.

Odchod proevropského Skotska jej s největší pravděpodobností nemine, proevropští Severní Irové jsou s otazníkem. Pro Čechy to bude znamenat mnoho komplikací: pro ty, kteří tam pracují (přes. 40 tis.), studují, podnikají, pracují v tuzemských exportních firmách (Škoda Auto a spol.). Zcela jiště budou po vystoupení v Británii silné tendence a tlaky na ochranu britského pracovního trhu i trhu jako takového.

Největší výdobytky evropské integrace jsou v ohrožení - svobodný pohyb osob, služeb a zboží v rámci EU, které mají nesmírné a dalekosáhlé konsekvence a pozivní dopady z nichž všichni prosperujeme, ale často je nevidíme či nechcenme vidět. Můžeme studovat/pracovat/žít/cestovat/podnikat/vyvážet zcela svobodně téměř po ceké Evropě, bez razítek, OTÁZEK, povolení, byrokracie, kontrol, cel a dalších desítek překážek. Stačí nám jen občanka v kapse, nic víc. O tom se nikomu před 25ti či 15cti lety ani nesnilo.

EU je unikátní projekt, nikdy v budoucnosti už se nestane, aby se téměř celá Evropa shodla na takto zásadních pravidlech, principech a právních rámcích, které jsou závazné a společně respektované. Naopak bez EU si bude chtít každý hrát na vlastním písečku, mít vnitřní ochranářské tendence zhlediska pohybu osob, služeb i zboží, což povede k nekonečným odvetám a půtkám každého s každým (a takto začala 1 světová válka). a čím slabší a rozmělnějnější Evropa, tím silnější Rusko a jeho mezinárodní vliv.

A to všechno nahrává do karet extrémistům, populistům, xenofobům, rasistům. Všem těm Okamurům, Sládkům a dalším, co by na hranice chtěli nesmyslně posílat statisíce ozbrojených (polo)válečníků a členů domobran, protože "jsme přece ve velkém ohrožení ze všech stran a pokud nejsme, tak určitě brzy budeme".

Jinými slovy, chci být součástí stabilní EU i jejími chybami a nedokonalostmi, protože ty pozitiva je přece jen násobně vyváží, ať si to uvědomujeme, nebo ne. Ono taky aby se spolu domluvilo 27 zemí a všichni byli spokojení nelze, lze jen potlačit národnostní ego a najít jen jakýsi kompromis, ale i to je pořád mnohem lepší, než rozdělená, nekooperující Evropa a tak je třeba to brát.